Deník českého úředníka na Blog.cz

Hotovými penězi už skoro neplatím. Jen na poště a teď, jak jsem zjistil, ještě na úřadech, konkrétně v mém případě při podání žádosti o výpis z rejstříku trestů na CZECH pointu. Nechcete tam, ale musíte. A pro bankovku taky bohužel musíte.

Věnuji tedy výběru peněz z bankomatu svých drahocenných deset minut, přijdu na Městský úřad a zaplatím za výpis z rejstříku trestů dvousetkorunovou bankovkou - mimochodem jedinou, kterou jsem z bankomatu vybral, jelikož dlouhou dobu zase hotové peníze potřebovat nebudu.

Pracovnice na přepážce mi sdělí, že jí mám podat jinou bankovku, neboť tato jeví známky poškození tím, že je špinavá. Toto prohlásila o bankovce, kterou jsem obdržel z bankomatu České spořitelny a kterou do něj musel vložit zaměstnanec této banky a svou stížnost bych měl tedy adresovat tam. Dle mého názoru bankovka nebyla poškozena tak, aby byla snížena její hodnota. Přirovnal bych to k tomu, jakoby někdo pošpiněným prstem od tužky udělal na ní jednu slabou šmouhu o velikosti 2x2 cm. Vypadala zkrátka tak, jakoby nebyla nová, ale používaná, což u bankovek bývá zvykem.

Nemám čas se s někým dohadovat o stupni poškození bankovky, kterou mi před pár minutami věnoval bankomat, a tak jsem ve svých kapsách vylovil 50 Kč ve velmi drobných mincích, neboť představa, že letím do banky pro jinou bankovku a ztratím tím nejméně další půl hodinu nebyla přijatelná.

Když jsem na úřad vcházel říkal jsem si, co mě tam zase potká. A opět jsem nebyl zklamán. Víte, je to v lidech. Pracovnice přepážky měla strach bankovku přijmout, protože má za tyto peníze odpovědnost, ale doporučuji nastudovat přesně podmínky, za jakých banky přijmou poškozenou bankovku a zda jde o poškození standartní či nestandartní.

Teď už vím, že na úřad musím nosit pouze bankovky nové, neopotřebované a proto příště zajdu do své banky a výslovně si vyžádám takovou bankovku jménem našeho městského úřadu, proti kterému jinak nic nemám, jen jsem měl štěstí, že se mi po kapsách válí dvoukoruny. Nebýt jich, tak celou tu mašinérii s bankovkou absolvovanou znovu asi nerozdýchám.

Bankovku jsem utratil na poště, kde jsem na poškození upozornil a pracovnice přepážky se na mě jen usmála...

8.5.2008 20:38 | český úředník

Už dlouho v hlavě nosím myšlenku, že by mohlo být zajímavé porovnat můj průměrný hrubý měsíční plat s průměrným hrubým měsíčním platem v ČR a také zjistit, zda-li se můj plat (pozor - neplést s pojmem mzda - státní úředník totiž podle zákona nepobírá mzdu, ale plat! :) alespoň trošku přibližuje průměrné mzdě v ČR a případně kdy k ní dorazí.

Zde je výsledek:

Zas tak špatné to není. Šance, že po 18ti letech práce ve státní správě dosáhne můj plat alespoň celostátního průměru mě těší. Dále mě těší, že to bude zřejmě již druhá polovina mého života, pokud mzda v ČR nezrychlí svůj růst a pokud se roku 2016 dožiju, oslavím to. Pak totiž už budu ten nadprůměr! :) Tak schválně, jestli tu v roce 2016 ještě budu vůbec pracovat.

5.5.2008 14:25 | český úředník

Musím si maličko postěžovat. (Ale fakt zase jen maličko. :)

Zase jeden krásný e-mail:

Příloha: vzorová prezentace, kterou je nutno používat na všech úřadech práce v ČR.

Teoreticky mělo jít původně o to, aby byly prezentace úřadů práce na první pohled odlišitelné od prezentací jiných institucí. (Což zní zajímavě.) Prakticky to znamená, že veškeré prezentace, které úřad práce vytvoří, budou vypadat úplně stejně, nebudou se jedna od druhé lišit; neurazí, ale nepotěší... proč by taky měla, když je to prezentace ú ř e d n i c k á !!! A kdo se pod ní podepíše? Přeci úředník! Nebudete si z jeho prezentace odnášet dobrý pocit. Nebudete si odnášet žádný. Úředník přeci nemůže být zajímavý! Stejně tak nemůže být tedy zajímavá ani jeho prezentace! (Vy, co jste až dosud netušili, že i PowerPointová prezentace může být zajímavá, můžete rovnou přeskočit třeba do své pošty a vyřídit si e-maily (nejlépe ty soukromé, neboť ty mají samozřejmě vždy přednost před pracovními)).

Toto je vzor:

Především je nutné dodržet i barvu, druh a velikost písma.

"No a co?" řeknete si. Ano, samozřejmě má teď úřad práce zjednodušenou práci - nemusí vymýšlet žádné speciální vzhledy, barvy, písma... nemusí vymýšlet prezentace tak, aby byly zajímavé, poutavé a aby udržely pozornost. Ministerstvo vše již totiž vymyslelo samo.

Mrzí mě to, protože není nic strašnějšího, když se díváte půl hodiny na jednotvárnou nenápaditou prezentaci plné písmenek (stovek písmen! Pořád jen samá písmena! Žádný barevný čtvereček nebo vlnka, natož pak obrázek). Vždyť je to jen prezentace. Kdo by od ní taky čekal něco zajímavého? Důležitý je obsah...

A tak nezbývá, než dosud využívaný líbivý moderní vzhled poloprůhledných pastelových grafických prvků a lesklých "skleněných" tlačítek nahradit tímto průměrným vzhledem a vyhodit všechno navíc.

Inu co byste chtěli po obyčejné prezentaci úřadů práce že? Nač nějaký nadstandart? Tvůrčí práce se na úřadech nenosí. A i kdyby chtěla, tak se to nesmí.

Nebyla by prosím ještě nějaká šablona, kterou bych si každé ráno vytáhl a zprostředkoval bych podle ní uchazeči práci nebo ho podle ní třeba pozdravil? A co třeba omalovánky? Možná by bylo dobré zavést úřednické uniformy a chodili bychom do práce a z práce ve skupinách, abychom měli na píchačkách stejný příchod i odchod. Všichni dostaneme stejné tužky, kanceláře nám vymalují stejnou barvou a okna do ulice nám zazdí, abychom se všichni dívali jen jedním směrem... A proč třeba taky nechodit na jeden záchod? Proč by měli mít "ti druzí" jiný? A dovolenou taky budeme všichni trávit společně - není možné, aby jeden jel k moři a druhý k babičce za město. Uniformita je výborná věc! Způsobuje, že je pak život barevnější, veselejší a rozmanitější. Má to fakt něco do sebe! :)

Možná ani netuším, kolik lidí (pardon, vlastně úředníků) v Česku teď může díky vzorové prezentaci klidně spát, aniž by ho budily myšlenky na to, jak jen má zítra tu zpropadenou prezentaci vytvořit... Už má totiž hotovo.

Ještě, že se vždy původní myšlenka vcelku dobrá dokáže v naší zemi tak příjemně a mile překroutit v praktické (ne)využití.

26.2.2008 12:22 | český úředník

A zase to školení. Tentokrát na něj byla poslána kolegyně. Proč? Protože podporovat vzdělávání úředníků se musí a je to strašně moc fajn, když je pak takový úředník vzdělaný a chytrý.

Kolegyně pracuje s uchazeči, kteří mají zájem o rekvalifikaci. Připravuje dohody o rekvalifikaci (viz článek z 2/2008 Hurá na kolotoč!), spravuje a kontroluje náklady na rekvalifikace vynaložené, předpokládané, zkrátka zajišťuje agendu spojenou s rekvalifikacemi a oddělení, ve kterém pracuje se nazývá "oddělení zprostředkování a poradenství".

Chcete mít zase radost z pár vyhozených tisícikorun? (Nejsem schopen odhadnout, na kolik takové školení ve speciálním školícím středisku na týden s noclehem, zajištěnou stravou a proplacenou dopravou vlakem může přijít). Doufám, že vy pane nebo paní čtoucí teď tento text máte radost z toho, že jste přispěla na vzdělání mé kolegyně. Název tohoto školení je totiž "Ekonomické minimum" a o programu za Vaše peníze se s Vámi hned moc rád podělím!

Kompletní program školení "Ekonomické minimum" pro pracovnici úřadu práce zajišťující rekvalifikace:

Výborný program. Nudit se nebudete. Že nejste účetní ani ekonom? To vůbec nevadí! "Po školení si hezky popovídáte s kolegyněmi, jak to tak chodí na jiných úřadech práce a dozvíte se něco zajímavého." (cituji paní vedoucí mé kolegyně z odd. zprostředkování a poradenství)

Myslím si, že stačí napsat e-mail nějaké té kolegyni a zeptat se jí, jak to tak chodí na jiných úřadech práce a nemuset kvůli tomu jezdit na týdenní školení. Ale za to náš úřad nemůže. Ani jeho vedení. To totiž vymyslelo MPSV. Na této adrese je seznam vzdělávacích aktivit pro pracovníky úřadů práce:

portal.mpsv.cz/sz/local/pa_info/vzdelavaci_stredisko_up_pa/prehled_vzdelavacich_aktivit

Je zde uvedeno, že pro toto školení je skutečně vhodný také pracovník zprostředkování.

Ty stránky nedoporučuji číst, je to fakt nezáživné a navíc velmi komplikovaně se na těchto stránkách orientuje a něco hledá. A nejsou tam žádné obrázky :(

Kolegyně protestovala, ale pan ředitel jí telefonicky přesvědčil, že toto školení pro ni vhodné je. Už neprotestuje. Těší se, jak stráví týden na zbytečném školení těsně před Velikonocemi místo toho, aby pro své dvě děti zkrášlovala svůj byt obarvenými kraslicemi a žlutými kuřátky zapíchnutými ve vyseté travičce...

Takový je úděl českého úředníka. Český úředník bude vzdělaný ve všech směrech. Vlastně proč ne. Proč se nedozvědět něco zajímavého o bankovní soustavě? Věděli jste například, že "při repo operacích centrální banka přijímá od bank přebytečnou likviditu?"

26.2.2008 11:57 | český úředník

Hurá na kolotoč!

Dohoda o rekvalifikaci. Při tisku vyjíždí z programu OKpráce s automaticky nastaveným neupravitelným textem u podpisu "ředitel úřadu práce". Pro normálního člověka naprosto obyčejná věc, která přeci nemůže být nikterak zajímavá, pro úředníka začátek kolotoče, který nenajdete ani v holandském lunaparku. Atrakce má každý rád. Obzvlášť ty úřednické. Tady zase jedna je a stojí zato!

Ředitel úřadu práce nalepil mé kolegyni na dohodu o rekvalifikaci místo podpisu malý lísteček s textem: "Prosím o změnu textu u podpisu, aby v OKpráci vyjíždělo nikoliv ředitel úřadu práce, ale zástupce úřadu práce. Domluvte s p. H. [říkejme mu pan H., který je zdejší hlavní administrátor a správce sítě, a který jako jediný může podobné úpravy uskutečňovat]". Pan ředitel celý den asi podepisuje, tak se chtěl nějakého toho podepisování zbavit a přehodit ho na vedoucí. V tom dávám panu řediteli zapravdu, nemá to opravdu jednoduché.

Kolegyně tedy volá panu H. Ten odpovídá: "No co si myslíte, že tu budu měnit kde co koho napadne? To musí jít oficiální cestou přes vedoucí!" Vedoucí není přítomna, kolegyně tedy píše e-mail zástupci vedoucí. Ten odpovídá, že to není problém, s panem H. to domluví. A píše oficiální žádost panu H. o změnu textu u podpisu v dohodě o rekvalifikaci, neboť o to žádá p. ředitel. Pan H. změnu neprovádí, ale po příchodu paní vedoucí se s ní domlouvá, že oficiální cestou by o tuto změnu měl požádat pouze ředitel. Paní vedoucí tedy vzkazuje panu řediteli, aby si oficiální cestou požádal o změnu textu u podpisu v dohodě o rekvalifikaci u pana H..... Tak a má to tam pan ředitel zase zpátky! :) (Nedáme si třeba ještě jedno kolečko?)

Po několika dnech:

Dohoda o rekvalifikaci stále vyjíždí se starým textem. Podpis je však nutný k tomu, aby mohla být s uchazečem sepsána dohoda o rekvalifikaci a mohl do ní vůbec nastoupit. Konkrétní dokument je tedy kolegyní, která nemá nic jiného na práci než řešit text nastavený v OKpráci vytisknut do PC formátu .rtf, následně otevřen ve Wordu a ručně upraven. A také záhy hned podepsán vedoucí. Uchazeč může být spokojen. Netuší, co jeho dohodu potkalo za úsměvnou příhodu a jak si při tom užila legrace. A nejen ta dohoda... ;)

5.12.2007 09:17 | český úředník

Vysvětlení, ve kterém jsem nucen uvést pár věcí na správnou míru:

V poslední době dost slýchávám, že správný úředník a zaměstnanec státní správy by měl dodržovat tzv. kodex státního zaměstnance, ve kterém se píše i cosi o loajálnosti vůči státní správě. Poslední dobou mám trochu schizofrenní pocit, že jsou tyto poznámky nepřímo určeny mě, ale předpokládám, že nejsem jediný, kdo říká jen to, co vidí a rád se u toho třeba i zasměje. Vždyť tohle všechno nejsou vymyšlené příběhy, to je realita. (To se přeci ani nedá vymyslet. :)

V kodexu státního zaměstnance je jistě správně (jinými slovy) uvedeno, že by si nikdo ze státní správy neměl dělat "dobrý den" a už vůbec ne srandu. To jistě ne.

Státní správa existovat MUSÍ! (Ačkoli chápu slova jedné mé ex-kolegyně - inženýrky, která při odchodu pronesla: "Státní správu jsem nikdy nepochopila." :)

Já Vám věřím, že není snadné řídit, orientovat se a zajišťovat chod tolika úřadů v zemi. Není snadné "vytvářet" státní správu a podílet se na jejím fungování. Ale zrovna já jsem ten úplně nejposlednější úředník, na kterého je všechno házeno. I to nedomyšlené. Ono se to nějak podá. Jenže kdybyste viděli, jak taková realizace těch stohů metodických pokynů, příkazů ministra, příkazů ředitele, informací z ministerstva, předpisů a doporučení vydávaných opravdu každý týden probíhá v praxi, tak nechápu, jak to, že se tu ještě nikdo nezhroutil?

Žít pro to, abych byl úředník, místo trávení volného času s dětmi být na nejrůznějších setkáních, školeních (hlavně ty, kde jde o "teambuilding", ať jsou z nás teprve ti praví úředníci!) a když zrovna žádné neprobíhá, tak si vezmu nějakou tu publikaci domů... Ať to hezky přečtu všechno! Ať vím všechno o všem... A pak budu šílet, že mám na stole hromadu nepřečtených pokynů a dokumentů a abych se uklidnil, naplánuji si jejich přečtení na letní dovolenou... (To bohužel není výmysl, ale konkrétní příklad.) (Ouuuu!)

Nemůžu to pochopit, jak někdo může státní správu brát tak vážně a už vůbec ne, že ji do sebe nasává kde může, nebo že ho snad dokonce i baví!?! Zatím to tak na našem úřadě vypadá. Někteří z nás českých úředníků nemluví celé dny o ničem jiném, než o práci. (Dokonce i v práci! :) To se vážně nedá poslouchat.

Pane řediteli: Můžete vymyslet desítky příkazů denně, ale všechno je stejně v lidech víte?

A vy tam úplně nahoře, co mě neslyšíte, hoďte na mě něco inteligentního, praktického nebo užitečného a já nebudu mít o čem psát, ano? A pak mluvte o loajálnosti.

A nezlobte se na mě, prosím. Způsob, jak se nezbláznit z toho přeúřednického prostředí je kromě psaní tohoto blogu už jen jeden: utéct odsud. Ještě, že mám už zase rozeslané tři životopisy. (Jenže začínám mít pocit, že "blbýho úředníka z pracáku" nikdo zaměstnat nechce :) Je to balvan, který s sebou potáhnu celý život. Vemte si mě, prosíííím! Chci jen trošku té úplně normální práce bez zbytečného papírování a přesvědčování sebe sama, jak důležitá má práce je. (Protože důležitá skutečně je a ne jako kolegyně posílat každý týden desítky kopií povolení pro cizince na Cizineckou policii, která však tato povolená už dávno má ve složce cizince, ale podle zákona musí úřad práce tato povolení Cizinecké policii zasílat a štosovat je tam jen tak pro nic. - Ještě, že někde jsou normální úředníci, kteří chápou, jak to tu chodí a jen si navzájem potvrzují razítky, že si jako tato povolení mezi sebou předala, aby měli doklad pro případnou kontrolu, která musí tento skvělý výmysl kontrolovat a která je jistě přesvědčena o důležitosti své práce...) Ale tohle fakt nikde neříkejte - tohle je hodně tajné! (A o co, že do čtvrt roku se přiřítí kontrola na Cizinecké policie zaměřená na tyto doklady! ;) "Dodržujte zákon! I když je nesmyslný." Ale no tak...

Původně byl v tomhle článku asi dva měsíce odstavec, kde jsem tvrdil, že loajální jsem. Sorry, ale loajalita tak, jak ji chápete vy na ministerstvu je nesmysl a utopie. Všichni víme, jak to tu chodí. Akorát všichni "loajálně" tvrdíme, jak jsme na vaší (ministerské) straně... Nebo Vám to tvrdí alespoň naši ředitelé, které však o naší loajálnosti neví vůbec nic, protože se nás na ní nikdy nezeptali (a nezeptají).

5.12.2007 09:01 | český úředník

Tak o tohle se s Vámi vážně musím podělit.

Že to zní zajímavě! Kroutíte hlavou nad tím, jak je to možné? To totiž není nesmysl, to je fakt.

Evropská unie vypočítává míru nezaměstnanosti z počtu tzv. dosažitelných uchazečů (tj. uchazečů, kteří jsou evidovaní na úřadě práce, ale nejsou v pracovní neschopnosti apod.) nikoliv (jak tomu bylo dříve v ČR) z celkového počtu nezaměstnaných evidovaných na úřadě práce. Výborný nápad! Vážně. To se ti, milá Evropská unie, zase povedlo. A Česko, ty taky musíš hned všechno okopírovat!

Takže počet všech nezaměstnaných evidovaných na úřadě práce klesl o 150 uchazečů, počet dosažitelných uchazečů však stoupl o 30. Učebnicový příklad paradoxu. A tak ač může celkový počet nezaměstnaných neustále klesat, může na druhé straně míra nezaměstnanosti neustále stoupat :) Ať žijí statistiky!

Nevím a také nechápu, proč se nezaměstnaný uchazeč v pracovní neschopnosti dokonce i pobírající podporu v nezaměstnanosti nezapočítává do míry nezaměstnanosti, když nezaměstnaný prokazatelně je, ale jedno vím jistě: počet snědených knedlíků klesl, má hmotnost však stoupla!

Mějte se a těšte se na další skvělý den v této zemi.

28.11.2007 10:42 | český úředník

A máme tu další výbornou novinku! Nařízení ministra č.27/2007 (Už 27 nařízení letos nařídil. Panejo! ;)

Zpracovala ji celá řada odborníků a specialistů a muselo jim to trvat jistě neuvěřitelně dlouhou dobu. Výsledek totiž stojí opravdu zato!

A musí se tím řídit úplně všichni na všech úřadech v celé ČR! Že nepracujete na úřadě? To je vážně ohromná škoda...

O co jde?

To neuvěřitelné množství papírů, které se zbytečně kopíruje, razítkuje, vypisuje, muchlá, vypisuje znovu a rozčleňuje, zařazuje, olepuje se musí totiž někde archivovat. Místnosti používané jako archiv u nás na úřadě práce doslova přetékají tou haldou papírů, takže se vymyslel archivní systém. O jeho propracovanosti se tu zmiňovat nebudu, to by bylo zase na dalších sto stran. Já mám něco mnohem zajímavějšího! Nařízení ministra!

Jakýkoliv dokument (opravdu jakýkoliv!!!) se nyní musí označit zkratkou. Kolektiv na ministerstvu ty zkratky vymyslel čtyři. (Proč jenom čtyři? Proč né dvanáct? Padesát? Fakt koukám! :) Zkratka se musí zvolit podle toho, jak moc tajný ten dokument je! Ale aby to na první pohled nevypadalo moc podezřele, místo "tajný" se používá "chráněný" (označí se tedy zkratkou CH). To prý nesmí nikdo nepovolaný vidět. Zato to, co všichni vidět můžou se označí zkratkou VEŘ (jako veřejný dokument). Pak je ještě VP (vnitřní potřeba) a OSÚ (osobní údaje - jakože je tu napsáno třeba rodné číslo, z čehož se můžou dneska všichni zbláznit hrůzou :)

Ale proč se tu o tom zmiňuji. No přeci kvůli zprostředkovatelům, kteří kromě několikanásobnému podepisování, razítkování (několika razítky hned několikrát - pokud možno na každou stranu prosím vás) a olepování čárovými kódy se konečně přestanou nudit a budou tam ještě připisovat zkratku!

Píšete text ve Wordu? Na první stránce musí být zkratka! Vypalujete CD s prezentací? Na obalu CD musí být zkratka! Sdělujete něco ústně kolegovi? Na začátku rozhovoru musí být uvedena zkratka!!!! .... (no v tomhle třetím případě si vymýšlím :) Ale jinak je vše opravdická pravda, VEŘte mi!

Už teď se těším na další nařízení ministra. Naštěstí nenařídil, jak velkým písmem se zkratka má psát. Takže opět používám mini ne-li mikropísmo. Nebo to můžu přehnat a napsat to přes celou stránku. To by byla teda ale ouroveň! Musel bych se stydět!

Jeje, teď jsem si uvědomil, že tahle informace (o zkratkách) byla označena jako VP. No hlavně že ne CH. Že mě neprásknete, že jsem Vám to napsal?

DV! [děkuju vám] ;)

MSH! [mějte se hezky]

-----------------------

"Informace z dnešní porady vedení: zkratky OSÚ-TP, CH-TP ....., které jsme před nedávnem zavedli, stačí dávat pouze na tiskoviny, které vytvoříme my, nikoli, jak bylo řečeno původně, na všechny doklady, které nám přinášejí a odevzdávají klienti."

Tak to mě vážně mrzí. :)

-----------------------

"Tyto zkratky je nutné uvádět i na dokumenty, které jsou zasílány např. klientům!"

Padl dotaz: "A k čemu jim to bude? Když tam bude např. OSÚ, což značí, že na dokumentu je jeho datum narození a jméno? To snad vidí ne?"

(K čemu jim to bude? Odpověď bych tu napsal opravdu moc rád, ale jako vždy jí nečekejte. To totiž NIKDO neví. Přichází ČAS ZKRATEK!!! :)

Takže kdyby Vám náhodou někdy přišel dopis a někde v rohu se krčila taková divná nenápadná zkratka, určitě se nad ní alespoň zamyslete a vzpomeňte si, kolik úsilí a práce někomu zabrala a vyzdvihněte ve svých myšlenkách zvláště její důležitost, která je značná (obzvlášť ve Vašem šuplíku nebo v šanonu, kam si ti pořádnější z náš zakládají podobné veledůležité dokumenty).

28.8.2007 11:56 | český úředník

Neustále se setkávám s názory lidí, kteří mi tvrdí, jak skvělou mám práci a jak by ji šli okamžitě dělat. Vždy, když řeknu, že jsem úředník, všichni si myslí, jak dobře si žiju a jak vysoký mám plat. (Pozor, schválně uvádím plat, protože podle nového zákoníku práce "plat" bere státní zaměstnanec, kdežto "mzdu" berou ti ostatní nestátní zaměstnanci. To jen tak mimochodem, abyste věděli, že dnes už je rozdíl, jestli berete mzdu nebo plat! :)

Sepsal jsem pro případné zájemce o práci na českém úřadě práce 7 důvodů, proč se nestát českým úředníkem. Možná změním zažitou představu o úředníkovi chytajícím lelky s novinami a kafem na stole, co bere peníze za "naše peníze z mých daní", jak s oblibou lidé říkají.

budou vás posílat na nesmyslná školení, kterám vám nic neřeknou, strávíte na nich týden, dostat se tam i zpátky musíte s kufrem nebo báglem přes půlku republiky sami veřejnými dopravními prostředky, benzín do vlastního vozu vám neproplatí. Narodí-li se vám zrovna miminko nebo potřebujete po odpolednech dodělat něco na bytě, nikoho to nezajímá. Odtrhnou vás na týden od rodiny a to vše jen proto, abyste týden zadarmo jedl a pil za státní peníze a poslouchal věci, které buď už dávno víte nebo je do dvou dnů stejně zapomenete. Tato školení jsou povinná a jsou opravdu otravná. (Pro některé starší paní jsou tato školení vhodná. Probírají se zde totiž věci, které nikdy neslyšely nebo neviděly a nebyly schopny si je samy najít na internetu a seznámit se s nimi - jako příklad uvedu např. školení o portálu MPSV, na kterém podle mne není co školit, jelikož když najedu na stránky portálu MPSV, tak tam vše vidím. Je to jakoby vás chtěli školit např. o stránkách nějakého časopisu. "Zde vidíte jednotlivé články. Můžete si je i přečíst, když na ně kliknete. A zde můžete napsat příspěvek do diskuse.".... ale já umím číst! :).

Nehledě na to, že mě neuvěřitelně takové školení nabourá můj vypracovaný systém ve zvaní uchazečů. Mé uchazeče mi totiž musí vyřídit kolegové, kteří neví, na kdy si je zvu já. Snažím se před takovým školením všechny uchazeče písemně přeobjednat, ale ne vždy se to stihne. Někdy vás totiž školením překvapí zcela nečekaně. Postaví vás před hotovou věc a je jim jedno, že se prostě nemůžete jen tak vzdálit na týden od rodiny, která je na vás třeba v tuto chvíli závislá. Oni vás posílají na školení, ale pro vás to znamená zcela překopat fungování rodiny, musí se přizpůsobit manželka, která bude týden zajišťovat nákupy, benzín, lékaře, do toho se starat o miminko, o které se chci starat i já, ale nemůžu.

Na školení mě nikdy nedostanou! :)

pokud si vytvoříte svůj vlastní systém práce, který bude třeba navíc i úspěšný, věřte tomu, že se vám ho budou (nadřízení) snažit všemi možnými způsoby zkomplikovat a znepříjemňovat, dokud se ho nepustíte a nebudete pracovat zase způsobem, jakým chtějí oni. Vždyť to tak až dosud fungovalo!? Většina vašich nových nápadů na zefektivnění úřednické práce zkrachuje. Musíte být trpěliví a vytrvalí a prožívat neuvěřitelný stres z toho, co vám neustále někdo přikazuje a co je v rozporu s vašim systémem práce.

(Příklad: jako zprostředkovatel jsem měl nejvíce vydaných doporučenek do zaměstnání ze všech zprostředkovatelů. Posílal jsem je totiž i poštou, neboť uchazeči většinou dochází na úřad jednou za měsíc a může se stát, že tak propásnou zajímavé místo. Fungovalo to výtečně, nětkeří lidé byli vděční a našli tak práci. Ti, co práci nechtěli zase již s doporučenkou nepřišli a byli vyřazeni z evidence. Klesala evidovaná nezaměstnanost.

Když už ale byly celkem tři strany (nadřízený, kolegyně-dávkařka a ověřovatelka), které měly problém s tímto postupem (vadilo jim, že posílám doporučenky poštou a uchazeč může přijít třeba až za měsíc nebo za dva a nikdo prý pak nezjistí "jak to skutečně u zaměstnavatele bylo", kdyby místo odmítl (to se mi ještě nikdy za 9 let nestalo, aby s tím byl problém), takže jsem dostal takovou malou výtku jako jediný s tím, že uchazeč který dostane doporučenku musí nejpozději do 7 dnů na úřad přijít a doložit ji. Že prý mám nejvíc těchto problémově vydaných doporučenek a uchazeči s nimi chodí na úřad pozdě (nevím proč je to problém, stejně je tam vždycky napsáno "nepřijat"). Při mém celkovém počtu uchazečů a při takovém počtu vydaných doporučenek však nelze uchazeče pozvat opět do 7 dnů.

Čili pokud to shrnu, začal jsem vydávat doporučenky v takovém množství, jako mí kolegové, kteří s tím nikdy problémy neměli. (Místo mých původních 80 doporučenek měsíčně jen 5-10). A hle - najednou žádný problém nemám. Ach jak jsem byl bláhový, když jsem si myslel, jak tím pomáhám státu, jak snižuji nezaměstnanost a jak zaměstnávám nezaměstnané. Vždyť to je přeci podstata mé práce. Doporučenky již téměř nevydávám a všichni jsou spokojeni.) Nabízet práci na úřadě práce je přeci blbost.

strašně mě "baví" každý den několikrát přesvědčovat některé uchazeče o zaměstnání, že chtějí pracovat. Nevím, kde beru tu loajálnost vůči státu. Proč to vlastně dělám, když stát sám rozdává sociální dávky a nemotivuje lidi pracovat. Já mám spasit svět? Ani náhodou! Přesto se občas přistihnu, že vysvětluji uchazeči, že je zde kvůli práci a ne kvůli zdravotnímu pojištění, což je přes 1000 Kč měsíčně, které si uchazeč hradit nemusí a tím se navíc stává atraktivní i pro potencionální vychytralé zaměstnavatele, které toho okamžitě využijí a zaměstnají uchazeče při evidenci na úřadě práce, takže za ně nemusí odvádět pojistné a uchazeč si vesele pobírá podporu i 4000 Kč v práci.

Pokud máte někdo zájem denně (!) někoho přesvědčovat, že pracovat se vyplatí, pak se určitě přihlašte do nějakého výběrového řízení na zprostředkovatele úřadu práce.

stále na vás někdo řve. Vy jakožto zprostředkovatel práce totiž můžete za to, že uchazeč nemá peníze, práci, že ho diskriminují kvůli věku, že nemá co jíst, že jeho děti nemají co jíst a neustále vám arogantně opakuje, že jste držgrešle, sebranka, že si na vás někde počká, neboť je vlastníkem zbrojního průkazu nebo že jste se špatně vyspal, protože mu nechcete ukončit evidenci (kterou ani ukončit nešlo, přestože jste tak moc chtěl). Někteří po vás hodí i zmuchlanou žádostí a vy musíte jen tiše sedět a mluvit klidným hlasem a nechat si na sebe házet všechny ty papíry a urážky. On totiž může všechno. Než odejde, tak vás ještě ujistí, že si půjde stěžovat nadřízenému, což vás jistě mile potěší a určitě vám to i zvedne sebevědomí (už tak je vám celá tato situace příjemná ;). A nejlepší na tom je, že každou prkotinou se musí vedení zabývat. Takže když například někdo napíše stížnost: "P. XY byl na mě ošklivý". Tak kvůli tomu zaměstná deset kolegů, kteří za vámi pořád chodí, abyste sepsal písemně, jak to skutečně bylo a nedej bože, aby poslal stížnost na ministerstvo. To se pak musí ofotit celý spis uchazeče a připojuje se k tomu stoh písemných vysvětlení a popisů jednání.

Na druhou stranu musím říci, že existuje také malé množství uchazečů, kteří jsou na vás milí a díky kterým vás tato práce baví. Ale na jednoho takového milého uchazeče připadá 150 blbců, takže je tu trošku malý nepoměr.

neustále si musíte mýt ruce. Než se z vás stane úředník, máte pocit, že v této zemi žijí samí inteligentní a milí občané, neboť s těmi ostatními se jednoduše nestýkáte. Jen jste o nich někdy slyšeli. V momentě, kdy se posadíte za přepážku se však na úřad práce začnou dostavovat převážně ti ostatní. (Je pravda, že v menšině jsou i uchazeči, kteří opravdu pomoc potřebují, chodí upravení a čistí a dá se s nimi normálně povídat, anižbyste každou větu opakoval pětkrát.) Spolehněte se, že přijdete do styku se všemi bezdomovci z města (když jste šli do práce, tak jste ho akorát viděl, jak loví něco zajímavého z popelnice a už ho tu máte). Jestli si myl ruce? Ale no tak. Je to bezdomovec! Krásně voní. Většina uchazečů, kteří k vám přijdou "krásně voní". Neustále větráte, i když je vám v zimě zima na ruce, které si jdete potom umýt v teplé vodě. Někteří uchazeči to zřejmě používají jako bezva taktiku. Budu smrdět a na úřadech mě aspoň nebudou zdržovat. Ano, přiznejme si to. Náš český národ opravdu smrdí!

Očkování proti žloutence? Ne. My nejsme zdravotní sestry. My jsme úředníci. Kolik feťáku má práci? A kolik jich přijde za vámi? Schválně si tipněte ;)

Vidím v tom jednu výhodu: za den na vás prskne tolik lidí takové množství virů a bakterií, že se vaše tělo stane téměř imunní. (Bohužel ne vůči žloutence.) Hezcí voňaví a upravení lidé chodí na úřad práce velmi zřídka.

byrokracie. Pokud se nezblázníte dřív, než vás zaučí, pak vás čeká urputný boj s českou byrokracií. Pokud se neurazítkujete, zblázníte se ze všech těch papírů, z nichž 75 % vůbec není potřeba, ale protože to řekli, tak je potřebumeme a teď hezky nalepit čárový kód, orazítkovat (nejméně dvěmi razítky), podepsat a zařadit kamsi. Pokud nebudete jeden den v práci, pak počítejte s hromadou papírů rozprostřených po celém stole, které budete následující den zařazovat a zpracovávat. To neva, řeknete si. Prostě klasická administrativní práce. To jo, jenže do toho vám ještě začnou chodit pozvaní uchazeči a aby toho nebylo málo tak hlavně a především ti nepozvaní (protože je hezky, protože jde zrovna na nákup, protože má cestu kolem od lékaře, protože si spletl datum, protože se jde zeptat, jestli náhodou není nějaká práce...). Takže vezmete do ruky jeden papír a než si ho dočtete, už vám čeká někdo ve frontě. Papír odložíte a vyzvete uchazeče. Řeknete si totiž, že to doděláte PAK. (To je však ta největší chyba, jakou tu můžete udělat :) Než totiž vyřídite uchazeče, objeví se vám ve frontě dva další. A jsou chvíle, kdy to takto narůstá geometrickou řadou a vy se nestačíte divit. Pokud do toho máte zpracovávat haldu papírů, tak přeji příjemný den :)

Pokud si říkáte, že půjdete na oběd, až ve frontě budete mít "nulu", pak se nenajíte.

Bohužel uchazečům nevysvětlíte, že to co děláte chtěli poslanci, senátoři, vláda, ministři a vlastně je tak docela možné, že to chtěl jen jeden člověk, že to takhle prostě napsal a všichni ostatní jen pro to zvedli slepě ruku :) Nedokážete nikomu vysvětlit, proč 90 % vašeho času papírujete a když na vás někdo vtrhne z čekárny, že jste si už 15 minut nikoho nezval, že "snad nepracujete!"?, pak mu nevysvětlíte, že se před ním přišel zaevidovat uchazeč, s nímž samotné jednání proběhne během 5 minut, ale pak 20 minut zadáváte vše do PC. (A je to udělané tak, že to tam zadat musíte, abyste mohli pokračovat v další práci, jinak vás to nepustí! Úžasný systém! :) A nedej bože, aby v jedné minutě přišli noví uchazeči třeba tři. I to se stává dost často. To pak dělám tak, že je přeskočím a vezmu uchazeče, který byl pozván. Jako u doktora. Že pak ti noví řádí, že tu byli dřív? Stačí jim říct, že příště už budou i oni také pozvaní a jak mi budou děkovat, že jsem přeskočil tři nové uchazeče (což představuje hodinu práce), kteří přišli těsně před ním :)

výše platu. "Vy tam máte tak dvacítku ne?", slyšel jsem jednou od paní, kterou jsem potkal. Ano, 20.000 je sice průměrný plat (mzda) v ČR, dokonce když si přečtete průměrný plat úředníka v ČR, je taktéž nad 20.000. No jo no. Ta statistika! Pokud jste po škole a nastoupíte na úřad, dostanete něco kolem 10-12.000 Kč hrubého. Po devíti letech tu mám 17.000 hrubého. Což by mohlo být horší, samozřejmě. Pro paní, co má manžela, který živí rodinu je to postačující. Pro mne jako manžela, který tu rodinu živí však už nikoliv. Se třináctými platy nepočítejte. Byly zrušeny. Možná dostanete osobní ohodnocení, když se budete líbit šéfovi :). Někde ani to není.

Kdyby to šlo, podal bych si inzerát: "Vyměním místo úředníka za jiné místo alespoň stejně placené. Zn. Ihned". Už jsem zase rozeslal pár životopisů, tak třeba už brzy tenhle blog nebudu muset psát a můj boj s českou byrokracií skončí.

22.1.2007 16:45 | český úředník

Tak nevím kde začít. Je toho opět tolik, co nás, české úředníky, dokázalo opravdu pobavit. Ale jednu perličku musím upřednostnit:

Až do konce roku 2006 se čistý průměrný měsíční výdělek počítal podle zákona o mzdě č. 1/1992 Sb. §17. Úřad práce byl tak hodný a dával uchazečům o zaměstnání (či spíše o podporu) speciální potvrzení, na kterém zaměstnavatel potvrdil výdělek, ze kterého bylo pak možné vypočítat uchazeči výši podpory. Přestože dle zákona měl zaměstnavatel povinnost uvádět tento výdělek již na zápočtovém listě, ale 50 % zaměstnavatelů si s nějakým počítáním a dodržováním zákonů stejně hlavu nedělalo (a nedělá).

Na potvrzení o výdělku byla poznámka:

"Pokud nebylo odpracováno 21 dní v rozhodném období, vypočtěte pravděpodobný průměrný měsíční čistý výdělek."

Od 1.1.2007 platí nový zákoník práce. Je v něm jistě mnoho důležitých změn. Ale také jedna velice zajímavá a téměř nepostřehnutelná. Tato změna totiž spočívá v tom, že někdo strááášně chytrý a světaznalý vyvíjel asi neuvěřitelnou aktivitu a řekl si, že po něm na tomto světě musí přece něco zůstat a tak si takhle jednou odpoledne sedl ke kafi, odložil své noviny, škrtl číslici 21 a napsal (světě div se!) číslici 22!

Ohhh! Tak skvělý a neuvěřitelný duševní výkon! A jak hluboké má opodstatnění a zdůvodnění a já nevím co ještě!!! Jsme překvapeni touto změnou.

Nyní se tedy pravděpodobný průměrný měsíční čistý výdělek bude počítat pouze tehdy, nebylo-li odpracováno 22 dní místo původních 21 dní.

A v čem je zase ten úplně největší fór?

No přeci, že Úřad práce netušil, že někdo bude chtít tímto způsobem "změnit svět" a neměl těchto speciálních potvrzení o výdělku dopředu natisknutých pět nebo deset, ale desítky, stovky, tisíce... a my teď tyhle chudinky nepotřebná potvrzení pošleme do sběru :( Smutný osud nemyslíte? A daňoví poplatníci, že jste rádi, že jste zase vyhodili z okna pár zbytečných desítek tisíc jen proto, že jeden pán jednou přepsal úplně bezdůvodně číslici 21 na číslici 22? :)

Já to sem musel napsat, protože je mi líto těch potvrzení. Takový krásný papíry to byly.....